 dojděte do parku na Muzikašu
hledání prastaré noty
neděla 5. červenca 2009 ... Nivnice, park u sochy Komenského
... už sme převézli od Krchňáčkú na středisku ke Krchňáčkom u parku aj cimbál ... a to před chvílú
... na vědomosť sa dává, že MUZIKAŠA, což je muzika Maléj nivničky,
bude celé prázdniny zkúšat, tzn. vyhrávat a vyzpěvovat
každú nedělu v Nivnici v parku pod vrbú u sochy Komenského ... mezi štvrtú a pú šestú
... a to za každého počasí ...
... jak zaprší, bude sa muzicírovat u Krchňáčkú vedle parku na podvratí ...
... dojdite s děckama, aj bez nich ... poslúchat, aj si zazpívat ... prostě enom tak ...
● hani, jary @ vlasti ●
Muzikaša poprvní o prázdninách
zkúšala v nedělu odpoledňa na veřejnosti
hledání prastaré noty
neděla 5. červenca 2009 ... Nivnice, na výjezdě před Krchňáčkovým
... vytahli sme cimbál před Krchňáčkovo, začali hrát a došli ludé ... hneď ... (pod obrázkem je video)
hráli: Vojta Ondra a Vít Janečka - husle, Gabriela Krchňáčková - cimbál, Patrik Šimčík - flétna a Vlastimil Ondra - harmonika.
chyběli: Ondřej Mikulec - husle, Šimon Pomykal - harmonika, Tomáš Kautský, Jindřich Mahdal a Magdaléna Karlíková - flétny.
Když první prázdninovú nedělu před Krchňáčkovým u parku v nedělu o štyrech odpoledňa vystupujeme celá rodina z auta, néni široko daleko nikde nikdo. A to má zkúška Muzikaše o štyrech začínat... Enom Gábinka vyhlédá na chodníku a její maminka Hanka sedí na lavečce. Je vidět, jak je malá cimbalistka zklamaná, že sme teprú první. Hneď ju těšíme, že sme sice první, ale že je nás moc! Pět (skoro šest) ... a to je už dosť ludí, ne? Hrnu sa ke Krchňáčkom dovnitřku pro cimbál. Holky nevěříjá, že ho fakt chcu vytahnút, když je tu enom Vojta huslista a Gábinka cimbalistka. Připomínám jím, že tu mám harmu a začínám sa rozhlédat po nejakém chlapovi, kerý by ně s cimbálem od Krchňáčkú pomohl. A v ten okamžik sa na ulici objevuje súsed Matras a je samá ochota.
Od Brodu sa zatahuje a búří, tož s cimbálem nejdeme do parku a stavíme ho enom na výjezd. Osvědčuje sa to a už sa z tama asi do konca prázdnin nehneme. Súsed Matras, za díků, keré mu už enom narážajú do vzdalujících se zád, pokračuje k Alence, což je nedaleká hospůdka, a my začínáme montovat stojan na noty, pro jistotu. Zbytečně, děcka nakonec stejně hrajú zpaměti. Z parku sa vynořuje flétnista Patrik. A už sme štyřé. Hneď je nám eště víc veseléj.
První písnička je ovšem bída bídoucí. Je slyšet, že s koncem školy děcka na nástroje ani nesáhly a v duchu si gratuluju k onomu okamžiku osvícení, kdy sem sa při vykládání dostál k majstrovi Kubíkovi, vlastně tehdy sme sa domlúvili na nedělním vyhrávání v parku. Nechcu ani pomyslet, kdyby děcka nástroje chytly do ruk až v září...
Odbočka k tomu, jakže sme sa vlastně octli kolem cimbálu na výjezdě před Krchňáčkovým...
V jednéj červnovéj zkúšce Muzikaše sem muzikantom vykládál o majstrovi Jožkovi Kubíkovi a jeho muzice z Hrubéj Vrbky. Děcka poslúchaly s vyvalenýma očima a uneseně navrhly, abysme stejně, jak Kubíkova muzika, hrávali občas venku. A tak sme sa octli tady a hrajeme, jak Kubíci před osmdesáti rokama. Eště to moc neumíme, ale ide tu aj o iné věci, ne?
Minutu od minuty sa všecko postupně zlepšuje. Muzika aj nálada. Navíc nás konečně v Nivnici našél aj Boršičan Vítek huslista a je nás pět. Bělinka s Lucinkú z Malé nivničky smutno postávajú bokem. Když jich žádáme, aby nám šly pomoct zpívat, celé sa rozzářijú a přiskakujú k nám - je nás sedm, hrajeme, zpíváme a začínájú sa scházat ludé.
Ve Strážnici v parku to večér během slavností funguje. Ludé tam obsypávajú muzikantú všady, kde to rozbalíjá... Včíl sme sa přesvědčili, že muzika vábí aj v nedělu navečér u parku v Nivnici. Vycházajú súsedé z širokého okolí, nesú si z domu legátky a sedajú okolo Muzikaše. Postávat došlo aj pár ludí od Alenky. A hraje sa a hraje, aj vykládá - beseduje. A nakonec, když si děcka už balíjá nástroje, sedám si k posluchačom a hraju známé písničky. Ludé si s chuťú brúkajú a v ten okamžik sa zmocňuje Patrikovéj flétny můj dvúletý synovec Janíček a píská při mně. Dokonca vyžáduje, abysme k němu natočili stojan s notama...
Mrkem oka do mých pocitů...
Nedělní klid, usměvů plno, lavečka ... vzpomínka na mé dětství, kdy sa na lavečkách před barákama sedávalo časťéj a mnohem deléj než dnes. A nakonec nesmím zapomnět na spoustu neviditelných plusů pro děcka, o kerých su přesvědčený, že sa nám kdysi eště zejdú...
... tož MUZIKAŠA poprvní o prázdninách zkúšala veřejně a bude takto zkúšat celé prázdniny, tzn. vyhrávat a vyzpěvovat každú nedělu v Nivnici před Krchňáčkovým ... mezi štvrtú a pú šestú... a to za každého počasí ... jak zaprší, bude sa muzicírovat u Krchňáčkú na podvratí ... zveme děti a rodiče z Malučké nivničky, Malé nivničky a pochopitelně všeckých, kdo majú chuť dojít ... dojdite poslúchat, aj si zazpívat ... a to prostě ... a enom tak ...
VO
● fotky sú TADY ●
● a mp3. o tom, ja sa to lúbilo je TADY ●
● džordž @ vlasti ●
|
